Vyhledej
Základní škola Sztrž ve Dvoře Králové > Vzdělávání > ostatní

Výstava hub ve Staré radnici měla mimořádný úspěch. Letos je pro houbaře magický rok

Redakce / 1.10.2017, Královédvorsko
Po dva dny - 29. a 30. září - se netrhly ve výstavní síni Staré radnice dveře. Mykologický kroužek z Trutnova zde ve spolupráci s královédvorským muzeem pořádal výstavu hub. Organizátoři - dobrovolníci ze spolku, byli nadšeni nejen velkým zájmem o tuto výstavu, ale také samotnými návštěvníky, kteří jim v průběhu akce nosili ještě chybějící druhy nebo houby čerstvé.

FOTOGALERIE - Výstava hub ve Staré radnici - září 2017

Jak nám řekl předseda spolku Petr Kuráň, výstavu téměř 300 druhů hub připravovali jen ve čtvrtek přes 6 hodin. Tímto zároveň moc děkoval za spolupráci místnímu muzeu, které jim poskytlo zázemí Staré radnice a zajistilo propagaci. Zeptali jsme se přítomných členů spolku a zejména pana Kuráně na další věci týkající se letošní houbařské sezony, ale i obecně hub jako takových.

Jak často pořádá váš spolek výstavy hub?

Po pětileté přestávce jsme loni pořádali výstavu v Žacléři a letos jsme nově byli i v Trutnově na výstavě Svět květin. Letos jsme se však rozhodli udělat také pokus, a to uspořádat na přelomu září a října putovní výstavu. Začali jsme právě Dvorem Králové díky naší místopředsedkyni, která zde bydlí, a máme radost, jak je výstava úspěšná. Na příští rok se nám již ozývají zájemci z okolních měst. Pokud bychom však jinde zázemí nesehnali, jsme tu prý vítáni.

Jak dlouho a kde jste sbírali zde vystavované houby?

Od úterý až do čtvrtka jsme sbírali, abychom tu v pátek měli vystavených 240 druhů, nyní (v pátek odpoledne) jich tu je již 293, tzn. že nám 53 druhů přibylo za den a půl. Jedná se o houby, co nám nosili nadšenci z parku, ale i cíleně z lesa či z chodníku před radnicí (vláknici). Pocházejí z Trutnovska a Královédvorska. Největší radost nám udělala Bedlovice, kterou máme ve znaku a která je poměrně vzácná. Jsme rádi, že ji zde můžeme vystavovat naživo.

Na vysoké návštěvnosti výstavy se určitě podílí i letošní velká úroda hub, a to nejen v lese.

Nepochybně je letos výjimečná sezona. Skvěle vyšlo počasí - pršelo již celý červenec. Měli jsme slušné nálezy hub už na srpnovou výstavu v Trutnově (143 druhů). Potom chvilku nepršelo, ale nyní již opět přes 3-4 týdny intenzivně prší, takže opět dost hub vyskočilo a teploty byly ideální - nemrzlo po ránu, i když už bylo namále. Kolem těch 15-20°C je ideálních pro růst hub zejména hřibovitých, které jsou mezi praktickými houbaři nejoblíbenější.


„ Houby vás vždycky překvapí - buď vyrostou tam, kde byste je nikdy nečekala, nebo jsou to místa naprosto nevyhovující, nebo tam kde jste si jistí, že houby budou, tak tam nejsou. V tom je jejich krása,” řekl Petr Kuráň jako odpověď na otázku, proč v jiných propršených letech houby tolik nerostly jako letos.

Pamatujete rok, kdy houbařská sezona byla nejen tak bohatá, ale také tak dlouhá jako je letos?

S našimi staršími členy jsme to probírali a ti vzpomínali na rok 1986. Trošku jsme si dělali srandu, jestli to nebyl tenkrát důsledek Černobylu, ale shodli jsme se, že to může být 25-30 let, kdy byla naposledy taková sezona. 

Ovšem letos neroste ve velkém množství jen jeden druh - třeba hřib. Když najdete 60,100 až 150 druhů v jedné lokalitě, tak si troufám tvrdit, že to je dost ojedinělé. Letos je magická sezona.

Jste zkušení mykologové, kteří vědí, co vše růst hub ovlivňuje. Určitě hodně lidí napadlo, co nám to tu asi pršelo, že ty houby tolik rostou… Jak to vidíte vy?

Ano, Fukušima už vyšuměla mediálně, a možná už je to stejné jako Černobyl - nevíme skutečný stav. Ale nevidím to katastrofálně, protože na druhou stranu tu rostou houby, které jsou velmi náročné a citlivé na životní prostředí - stroček trubkovitý, liška obecná, ryzce. Takže kdyby to bylo něco takového, co zamořuje vzduch a půdu, tak si nejsem jistý, že by tyhle druhy rostly. Nacházely bychom „pětikilové” hřiby, ale to letošní široké spektrum spíše nahrává ideálnímu houbařskému počasí. 

Tvrdíme o Královédvorsku a Podkrkonoší, že tu máme lesy plné hub. Celá ČR je vlastně houbařská země - lidé tu houby sbírají a upravují. To není ve světě zcela obvyklé. 

Obecně ve všech slovanských zemích je běžný sběr hub. Je to má spekulace, ale myslím si, že to souvisí s válkami. Hlad je donutil pracovat s tím, co našli a cíleně nepěstovali. Rusové, Ukrajinci, Poláci, Slováci. Ale populární jsou houby i v Japonsku a jiných asijských zemích, kde si je doma pěstují.

Vystavené houby máte precizně popsané včetně jejich jedlosti či jedovatosti. Já jsem se však setkala u stejných hub s různými údaji v různých altasech. Jaký atlas houbařům pro sběr hub doporučíte?

Sama jste viděla, že na výstavě je přes 60 atlasů hub a sborníků - to vše je moje. Doporučuji mít doma více atlasů hub pro možnost srovnání. Počítejte s tím, že už jen samotné knižní zpracování hub - jestli jsou kreslené či vyfocené, dokáže vyvolat neshody včetně zabarvení fotek. Stává se však, že dochází k přejmenovávání některých hub: dokonce u některých dříve jedlých hub se nyní odborníci přiklání k jejich jedovatosti. Takže rozhodně si pořiďte i nějaké novější vydání. V případě, že si nejste jisti, lze houbu konzultovat s vybranými odborníky - existují mykologické kroužky nebo facebookové skupiny, i když tam bych byl opatrný. Na druhou stranu lidé neumí poslat správné podklady pro určení houby - houba se musí nafotit shora, zezdola, třeň, musí to být houba celá i se spodkem. Lidé by si měli také zapamatovat, kde houbu našli - pod jakým stromem, na jakém místě. Někdy to může být otázka jedlosti dvou podobných hub. 

Existuje už v dnešní digitální době nějaký ověřený atlas hub na internetu?

Určitě doporučuji web houbaření.cz. Ale přesto se navcí přikláním k práci s více zdroji. 

Chystáte ještě další výstavu nebo přednášky?

V Trutnově máme ještě teď na podzim naplánované 3 tématicky odlišné přednášky. Začínáme 13. října mojí přednáškou chráněné a vzácné houby, 3. listopadu se budou dokonce i ochutnávat léčivé houby a rostliny, a 1. prosince jsou hlavní téma hřibovité houby. 

Letošní náročná houbařská sezona bude pomalu končit. Co dělají mykologové v zimě? 

Jdou někdy taky na houby! Hlívy, penízovka sametonohá či šťavnatky rostou v prosinci - takže pokud není metr sněhu, tak máme co hledat.

Nevadí jim mráz? 

Ne, některým nevadí - například hlívám. Na ty někteří chodí se sekyrkou a se štaflema. Kudlička na zmrzlé houby nestačí.

Děkuji za rozhovor

Kateřina Sekyrková


Související články
Rukopis královédvorský inspirující - Výstava zahájena!
Rostou! Výlety i do blízkého okolí Dvora okoření bramboračku
Neprakta baví návštěvníky Staré radnice (do 21. dubna 2019)
Na Královédvorsku jsou v lesích houbové žně, pravé hřiby dělají houbařům radost
Související odkazy
Mykologický kroužek v Trutnově - oficiální web
 
Vaše komentáře

Přečteno 2634x